V Bhagavad Gítě je krásný verš (2,47 pro ty, kdo by si jej chtěli najít), ve kterém Kršna říká, že máme sice kontrolu nad svým konáním, ale výsledek a plody toho jednání již není v naší moci. Nedávno jsem si na tuto moudrost (opět) vzpomněl.

Všichni tušíme, že na tomto světě nic není trvalé. Týká se to u takových nenápadných částí domácnosti, jako je vodovodní baterie v koupelně. I ta naše dosloužila. A přišla zase po čase chvíle pro mé kutilské já, aby se “proslavilo”. Nutno podotknout, že tato složka mé osobnosti bývá poměrně hluboko zasutá a zpravidla chvilku (dle mé ženy někdy i několik měsíců – ale do subjektivity vnímání času se v tomto textu nebudu pouštět) trvá, než se prodeje na povrch. To, že se tak stalo, se pozná podle zvýšené spotřeby piva (od jisté doby nealkoholického) a opravdu srdečné recitace ne úplně obvyklých “manter”, neboť při mém kutění bývá většinou zapotřebí i “nebeská podpora” – samo se to přeci neudělá.

No ale nyní se všechny tyto věci sešly v rekordním čase. Hned druhý den (můj osobní rekord) přináším novou baterii a otevírám pivo, a dokonce už na třetí pokus nalézám vhodný vercajk a optimisticky se deru do koupelny. No a jsme opět u toho, jak Kršna výše naznačuje, že jsou věci mezi nebem a zemí, které neovlivníte. Třeba takový kohout v koupelně, kterým byste měli zastavit přívod vody do koupelny. Kdo mohl tušit, že bude stržený? Takže se chvilku snažím zastavit vodu silou myšlenky, nahlas prosím o pomoc síly zemské i nezemské. Až se pokorně obracím ke Kršnovi a uznávám, že má (jako vždycky) pravdu. Hezky mi to vysvětlil. Ovšem mnohem hůř se tato věc vysvětluje manželce ještě o víkendu s výhledem na pár provizorních dní.

P. S. Hned jak to šlo přispěchal mi na pomoc Pán Kr…..aus, který vypnul vodu (nám i všem sousedům), a řekl: “A teď si to rychle vyměňte…” a já byl tak v šoku, že jsem to fakt rychle vyměnil – až jsem zapomněl na pivo i nadávky… Neuvěřitelné.