James Boag je speciální případ. Jeho lekce jógy jsou velmi neotřelé. Nepoučený člověk by se zdráhal uvěřit, že se jedná o jógu. Těla nejsou napínána do chvílemi až gymnastických pozic a místo potu tryská dobrá nálada. Více než její podoba se u pozice cení její otevřenost a průchodnost, možnost v ní pulsovat a ne se do ní jen sesunout a zalomit. James prý nikdy neviděl tai-chi nebo qigong (čínské systémy). Nic takového nikdy nezkoušel. Přitom ta podobnost v ladnosti pohybů, neostrých liniích a postavení těla se nedá nikterak zpochybnit. James “jen” dodržuje jógové principy. Že by byla pravda, že qigong je čínská jóga a jóga je indický qigong?

V září James povede v Praze svůj workshop YOGA IMMERSION. Sešli jsme se tedy ke krátkému rozhovoru probrali jsme Jamesovu cestu k józe, jeho pojetí jógy, vztah mezi teorií a praxí a také důležitost vyváženosti v jógové praxi. Vedle toho mluví o svém nadcházejícím workshopu.

Omlouvám se za úvodní ne úplně originální otázku. Ale pojďme začít od začátku: Co Tě přivedlo k józe?

Na to by se dalo odpovědět mnoha způsoby a mohl bychom o tom dlouze mluvit. Zkrátím to a řeknu jen dvě slova: „bolest“ a „touha“.

Bolest – častokrát jsem se cítil jako zraněný člověk. Zraněný na mnoha úrovních – už ve svých dvaceti letech jsem měl za sebou několik těžkých zranění a „nastřádané“ výrazné dysbalance v těle, oboje souvisejících se sportem. Miluji tento svět, miluji život, miluji dar být vtělený do lidského těla, ale někdy je těžké se v tomto světě pohybovat. Pro mě byl v té době Život hodně náročný. Já jsem si myslel, že jóga by mohla pomoci tuto bolest zmírnit. Opět to zkrátím: Pomohla, a stále pomáhá.

Zároveň jsem toužil jsem být svobodnější – tím se dostáváme k tomu druhému slovu – „touha“. Asi nejlépe bych to vystihl jako „touha po vnitřní svobodě“ – chtěl jsem být více sám sebou a plněji navenek vyjadřovat to, kým doopravdy jsem. Cítil jsem, že jóga by mi mohla pomoci. A opět pomohla a stále pomáhá. Byť tenhle proces neustále pokračuje.

Jaký byl Tvůj první dojem z jógy a jak se vyvíjelo poznání, co to vlastně „jóga“ je?

Poprvé jsem se s jógou setkal v nějakých knihách, když mi bylo asi jedenáct let. V dospívání mě první jógové pozice a dechová cvičení naučila moje basketbalová trenérka. Pod jejím vedením jsem také začal s každodenním tréninkovým režimem postavených na rozvíjení základních principů. S „opravdovými“ hodinami jógy jsem začal o několik let později – ve svých dvaceti letech jako s kompenzací ke svým sportovním aktivitám. V podstatě okamžitě se mi to zalíbilo a mohl jsem navázat na věci, které jsem dělal už jako teenager, abych podpořil rovnováhu a vitalitu.

Velký vliv na mě měly způsoby cvičení jógy, které vybízely k fyzickému, energetickému, mentálnímu, smyslovému a intelektuálnímu zapojení najednou. Tato praxe ve mně zanechala velmi dobrý pocit a motivovala mě k dalšímu a dalšímu zkoumání různých oblastí a stylů jógy. Měl jsem velké štěstí, že jsem na začátku své jógové cesty potkal několik výjimečných učitelů, a to mě nasměrovalo k tomu, abych pokračoval ve studiu sanskrtu, žil několik let v Indii a pokračoval v objevování.
Jak jsem pokračoval v praxi a studiu, můj pozitivní dojem z jógy a jejího působení na mě se jen prohluboval. Texty a učení jógové tradice jsou pro mě užitečné a stále inspirující. Když se na první léta své “jógové praxe” podívám optikou jógových textů, zjišťuji, že mé „józe“ vlastně chyběla jóga – ve smyslu nedostatku rovnováhy a rovnoměrného zapojení všech úrovní mé bytosti. S tím, jak pokračuji ve cvičení a zkoumání, stále více zjišťuji, jak jsem byl slepý, kde jsem se sám sobě stavěl do cesty a zacykloval se. Ve studiu jógových textů nacházím praktickou podporu pro vyváženější interakce s okolím a konstruktivnějších cestu kupředu.

Jak vidíš jógu a její roli v moderním světě a v každodenním životě obyčejných lidí ve 21. století?

Myslím, že ve světě, v němž se stále více rozmáhají síly posilující rozdělení na všech úrovních, nebyla jóga snad nikdy potřebnější (!). Jedním ze způsobů, jak můžeme vnímat jógu, je jako psychologický systém sebeléčení. Jde o praktické pěstování rovnováhy, integrace a celistvosti. V tomto světě plném tolika vlivů, které by naše vědomí a pocit sebe sama rozptýlily a roztříštily, nám principy jógy mohou skutečně pomoci stabilněji se orientovat ve svém každodenním životě.
Ten je plný nejrůznějších úkolů a nároků na naši pozornost. Základní jógová metoda spočívá v tom, že začínáme tak, jak máme v úmyslu pokračovat, že si na začátku každého dne co nejlépe pozveme “medi-state”, stav vyrovnanosti, soustředění, integrace, abychom mohli vstoupit do arény života lépe připraveni. Můžeme tak učinit během několika soustředěných minut nebo dokonce okamžiků, a získat tak odkaz na rovnováhu, který nám pak pomůže snadněji procházet celým dnem. Je to trochu jako ladění orchestru před vystoupením. Ať už jsou hráči jakkoli zruční, pokud nejprve nenaladí své nástroje, nebudou schopni spoluvytvářet krásné melodie ani prožívat stejnou úžasnou harmonii. Život nás neustále bombarduje nejrůznějšími vibracemi a vlivy. Jógové principy, její praxe a techniky nám mohou pomoci naladit se na svůj autentický střed a pohybovat se v lepším souladu, takže každý den bude spíše symfonií než kakofonií. Samozřejmě se někdy ocitneme v nesouladu a hluku, ale i v bouřích nám jógové principy poskytují mapu a kompas, které nám pomohou o něco snadněji se vrátit k rovnováze. Když dokážeme udržet dynamickou rovnováhu, zvládáme výzvy s větší lehkostí. Jóga je o prohlubování a posilování naší schopnosti dynamické rovnováhy. Existuje již tisíce let, protože funguje. Funguje stále a bude fungovat i nadále. Je na nás, abychom využili úžasné zdroje našeho lidského duchovního dědictví.

Co pro Tebe znamená filosofie jógy? Vím, že se jí dlouhodobě zabýváš. Někdy mám pocit, že se lidé bojí slova “filosofie”. A v některých jógových kruzích je silná tendence zaměřovat se na praxi, což zdůrazňují oblíbená rčení jako např: “jeden gram praxe je mnohem lepší než tuna teorie”.

Slovo filosofie má pro různé lidi velmi odlišné konotace. Mnoho mých indických učitelů zdůrazňovalo, že se nejedná o “filosofování z křesla”, jóga je praktická škola a vždy se týká celého našeho života. A samozřejmě, i když bychom mohli říci “jóga je praktická škola indické filozofie”, není to úplně přesné, protože filozofie je řecký pojem. V indické tradici máme darśany – způsoby vidění nebo perspektivy. Jóga je způsob nazírání a interakce s realitou. Jóga předpokládá znalost pohledu na svět nebo kosmického vidění, které ve větší či menší míře sdílí s několika dalšími indickými darśanami. Pokud nejsme obeznámeni s “teoretickými” rámci a základy, nemůžeme cvičit zdaleka tak účinně a silně.
V žádném případě nejde o přesnou analogii, ale je to trochu jako učit se v dospělosti cizí jazyk. Tady jsem ve věku 46 let v České republice a rád bych se naučil česky. Onehdy jsem se v restauraci díval na anglický a český jídelní lístek vedle sebe a snažil jsem se vyslovit jednotlivá slova. Některé jiné jazyky znám, ale nemají stejnou fonetiku jako čeština.

Kdybych se snažil číst česky, aniž bych se předtím naučil abecedu a některá základní pravidla jazyka, mohl bych velmi snadno říkat věci, které by vůbec nesdělovaly to, co chci. Podobně je to i s praxí. Pokud budeme ignorovat teorii, může se docela snadno stát, že silné účinky praxe budou ve skutečnosti kontraproduktivní.
Jóga je transformativní. Jde v ní o vstup do dosud nepoznaného. Když budeme cvičit dál, budeme se setkávat s obtížemi. Dojdeme k bodům, kdy techniky, na které jsme se dříve spoléhali, už nebudou fungovat tak jako dřív. Pokud nevíme nic o teorii, můžeme se v takových chvílích cítit naprosto ztraceni a dokonce praxi opustit. Pokud však teorii známe, můžeme poznat, že naše praxe vlastně fungovala a nyní se nacházíme v období, kdy je třeba se přizpůsobit, ponořit se hlouběji a integrovat nové poznatky a pohledy, ke kterým nás naše dosavadní práce přivedla.
V tradici jógy jsou praxe a teorie, respektive praktické, zkušenostní zkoumání a následné ztělesněné porozumění na jedné straně a teoretické, “filosofické” porozumění na straně druhé, vnímány jako dvě křídla téhož ptáka. Jistě, teorie bez praxe je zbytečná, bez života, jako umělohmotná květina, jako křídlo ptáka, které bylo odlomeno od jeho těla. Ale praxe bez studia je jako pták s jedním křídlem.

Ano, může se pohybovat a pomocí jednoho křídla se spirálovitě pohybovat po zemi, a přitom může mít pocit, že dělá obrovské pokroky. Koneckonců vynakládá obrovské úsilí, ale tento pokrok je nicotný ve srovnání s ptákem, který může roztáhnout obě křídla, vzlétnout vysoko a vznášet se na vánku jasného porozumění. Teoretické základy nebo praktické pochopení jógových principů mohou pomoci učinit naši praxi mnohem efektivnější, přizpůsobivější a odolnější.

TEXT POKrAČUJE POD VIDEEM

Chystáš se v Praze vést workshop YOGA IMMERSION, můžeš nám říct něco o jeho obsahu a tom, co mohou jeho účastníci očekávat?

Formulace této otázky je zajímavá! Vzpomínám si, jak jsem kdysi dávno, v prvních letech své výuky jógy, káral studenty za to, že přicházejí na lekce jógy s očekáváním, protože jóga je především o tom, abychom se připravili na to, že budeme schopni ze stabilní prostorové soustředěnosti čelit neočekávaným událostem, a tak co nejobratněji reagovat!
Těžištěm tohoto čtrnáctihodinového ponoření je nadčasová praktická moudrost Jóga sútry a Bhagavadgíty. Zaměříme se na některé klíčové nauky z každého textu a budeme je zkoumat různými, vzájemně se doplňujícími úhly pohledu. Budeme například pracovat s vtělenými pohybovými praktikami a zkoumat, jak mohou principy, na nichž je založena praxe jóga-ásany, podporovat všechny druhy pohybové praxe a podstatněji způsob, jak se pohybujeme životem.

Bhagavadgíta se odehrává na bojišti a jóga je o léčení a harmonizaci. Mezi témata, na která se zaměříme, bude patřit to, jak se vztahujeme ke konfliktům či disonanci v nás samých a jak můžeme chaos na psychickém bojišti proměnit v místo větší harmonie. To vše s podporou některých klíčových, základních nauk z Jóga sútry.
Byl bych rád, kdyby účastníci odešli s vtěleným pochopením toho, jak aplikovat časem prověřené jógové principy během celého dne a při nejrůznějších činnostech a s jasnějším porozuměním některým z nejzákladnějších principů jógy – např. jak koncentrovat a usměrňovat svou energii v tomto světě, který nás může tlačit a táhnout tolika různými směry.
Během víkendu budeme pracovat s pohybem a klidem, zvukem a tichem, vztahovat se k sobě samým, k živlům, k druhým a při tom získáme ucelenější představu o tom, co je to jóga, jak moc nás může podpořit a proč může v našich životech v dnešní době přinést významné pozitivní změny.