Ahoj Přátelé,
rád bych vás pozval na dvě online akce, z nichž jedna už vlastně proběhla s poměrně velkým ohlasem a druhá je veskrze aktuální;-). Pro čtenáře: úplně dole najdete dva průvodní poněkud osobní texty;-).
První akcí je 108 pozdravů slunci. V rámci ranních lekcí jsem se rozhodl nabídnout i tuhle velmi silnou variantu praktikování pozdravů slunci. Myslím, že výsledek se docela povedl, až na pár detailů zmíněných níže. Pro ty, co jste to nechytili a měli byste zájem, přidávám odkaz: https://youtu.be/hzBPdo0FXnk
Jinak volný cyklus věnovaný pozdravům slunci v dohledné době doplním o bonusový materiál a připravím jako kurz.
POZOR! Ranní online lekce od tohoto týdne budou mít premiéru nově ve čtvrtek v 7:00. Vrátím se ke standardnímu formátu lekce.
Druhou akcí, na kterou vás zvu (a prosím sdílejte dál) je online kurz Jógové minimum. Ten oficiálně začíná zítra, ale dá se naskočit v podstatě kdykoliv, k jednotlivým lekcím budete mít nepřetržitý přístup. Více podrobností o kurzu najdete níže a také ZDE.
Ještě připomínám dva jógové víkendy na jaře 2021. 5.–7.3. pojedeme do Apartmánů U Rybníčku (https://apartmanyurybnicku.cz/) a 16.–18.4. na Faru Habřina (https://www.farahaber.cz/). Už se začínám modlit, aby se obě dvě akce mohly uskutečnit. Další info již brzy.
Jinak volné online lekce najdete tady: https://www.youtube.com/MartinTaoYoga, premiéra nové lekce ve čtvrtek v 7:00.
ONLINE KURZY:
– kurz Yoga Essentials: http://tao-yoga.cz/online-kurz-yoga-essentials/
– kurz Orgánová sestava:https://www.jogaletna.cz/online-kurz-s-martinem-wagenknechtem/
– kurz Tajemství přirozeného dechu: https://studio.oys.cz/courses/kurz-prirozeny-dech-s-martinem-wagenknechtem
– kurz Cesta Dovnitř: http://tao-yoga.cz/online-kurz-cesta-dovnitr/
– kurz Jógové minimum: http://tao-yoga.cz/online-minikurz-jogove-minimum-od-24-11/
Protože mám teď hodně času;-) nabízím také individuální lekce, ať už naživo nebo na dálku – kdyžtak se ozvěte a doladíme zaměření lekce i její formu.
Prosím o shovívavost a o vaše náměty a dotazy na: ohni.ohen@gmail.comPřeju krásné dny, držme si palce a snad brzy navi!
-mw-
108 POZDRAVŮ SLUNCI
Jeden z nejdůležitějších příběhů, které formovaly moji lektorskou kariéru, se odehrál po jedné lekci tenkrát ještě v Centru Tance. Přišla za mnou jedna cvičenka a začala mě chválit. Nebránil jsem se, naopak utěšeně jsem se v té chvále rochnil a naparoval se. Jenže jak už to bývá chvála mívá spoustu podob a ne vždycky vás potěší. Je dobré býti ostražitý. Moje fanynka zakončila svou promluvu opravdovým “šrapnelem”, co rozstřelil moje “roznaparované” já. Nejlepší na tom je, že to upřímně myslela, jakou mi tím , co řekla, udělá radost. Jenže to by nesměla zahlásit, že to cvičení je fakt super a že by se u toho chtěla potit stejně jako já. V tu chvíli mi došlo, že tady je něco špatně, když se nejvíc z celé skupiny potí lektor. Ono to není těžké se potit, když to ukazujete co nejprecizněji, do toho jste nervózní a ještě nemůžete správně dýchat, protože celou věc ještě v přímém přenosu vysvětlujete (to jen tak na okraj). V té chvíli jsem se zařekl, že takhle teda ne. Změnil jsem strategii a z lektora jako supercvičence se stal okecávač. Musím říct, že jsem té paní vděčný, protože mě uchránila od mnohých nepříjemností a zranění. Jako bonus mám vtipnou historku – a to se vyplatí:-D.Teď k tomu, proč o tom píšu. Protože online. Na první online lekci jsem si znovu uvědomil, že mluvit a cvičit se navzájem vylučuje. Že na to nejsem zvyklý a že ten pozdrav slunci je pak opravdu výhřevný a potivý. Navíc na zítřejší lekci jsem si na sebe těch pozdravů slunci vymyslel 108. Přišlo mi to jako dobrý nápad, jako smysluplné završení volně navazujících lekcí věnovaných pozdravu slunci. Zároveň pokaždé, když jsme to zkoušeli, byla tahle praxe docela jízda. Přesně to jsem od toho čekal.No nahrával jsem to nadvakrát. Musím přiznat, že jsem to napoprvé podcenil z hlediska času a v časové tísni první pokus vzdal s tím, že to půjde a bude to v podstatě jednoduché. Hravě jsem tedy odrazil rady, ať to zacvičím jednou a pak 108x zkopíruju. Dnes přišel den D. Mám natočeno a rád bych se podělil o pár dojmů.První věc se týká vybavení, to jsem trochu podcenil. Už nějaký čas si ujíždím na tom, že nepoužívám jógamatku. Člověk není omezen prostorem a může si dělat v podstatě, co chce. U téhle taškařice to mělo pár nevýhod. Předně mým kolenům se nepozdával pravidelný kontakt s dřevěnými parketami. Ale co, jógista musí něco vydržet. Horší bylo, že jsem měl co dělat, abych neutekl ze záběru. O drobných oděrkách se nemá cenu bavit. Na druhou stranu měl jsem obavy o svoje počítadlo, tradiční málu. Měl jsem strach, že to s ní nepůjde odcvičit (přecijenom člověk se potřebuje opírat o obě ruce) a také jsem se bál, že ji v průběhu upustím a celá věc tím skončí. Nestalo se. Počítání i celý proces krásně fungoval. Jen někde mezi dvacátým druhým a dvacátým pátým pozdravem (odhadem takhle ex post) jsem se začal dusit. Vypadalo to na náznak alergického záchvatu, ale podařilo se to rozdýchat. Někde kolem padesátého pátého pozdravu jsem kýchnul a od zhruba osmdesátého devátého jsem začal své instrukce nekontrolovaně zpívat (fakt jsem si nemohl pomoct). Takže ano, byla to jízda, která stála za to. A věřím, že pokud to zkusíte, nebudu já ten, kdo se bude potit nejvíc;-)Odkaz na video: https://youtu.be/hzBPdo0FXnk
JÓGOVÉ MINIMUM
Znáte to, člověk si někdy klade otázky typu: “Co by bylo, kdyby …” Moje praxe se za poslední rok hodně vyvinula a věřím, že žádoucím směrem. Tak mě napadá, kde jsem mohl být, kdybych tímhle “novým” způsobem praktikoval třeba o rok déle, o dva roky déle a nebo úplně od začátku. Když se tak zasním, kde už jsem mohl být… v hlavě se mi rozsvítí červená kontrolka a vnitřní hlas je nekompromisní: “To by nefungovalo.” A musím souhlasit, v mém tehdejším nastavení bych spoustu těch věcí, ze kterých jsem teď tak nadšený, neměl šanci ani pochytit ani ocenit. Když mluvím o svém tehdejším nastavení, mám na mysli postoj lítého berserka, který se neohroženě vrhá do pozic. Čím nemožnější pozice, tím lepší. Moje tehdejší pojetí hlavní jógové ctnosti ahimsá bylo takové staročeské: “když se kácí les, létají třísky.” Tenhle kamikadze přístup výsledky měl, to zase jo. Dosažených pozic přibývalo, stejně jako menších číi větších zranění. Ale znáte to: “No pain, no gain.” Dnes se tomu směju, ale vím, že tenkrát bych na nějakou trvale udržitelnou jógovou praxi s ohledem na vlastní tělo, směřování k celkové harmonii a další vychytávky, prostě neslyšel.Takže vím, že já jsem svojí šanci začít jógu “správně”, resp. od těch nosných principů prováhal, resp. jsem tenkrát neslyšel. Co ale zkouším, je předávat informace o tom, že se to dá dělat i jinak, než jak jsem to uchopil tenkrát já. Takže pro všechny ať už na začátku svojí jógové cesty nebo v jejím průběhu mám nový kurz: Jógové Minimum: https://fb.me/e/4yl5RsbXVPodtitul: Co byste měli vědět, než si začnete strkat nohu za hlavu (a je to vůbec nutné?).