Pojetí

Jóga je pro mě praxe vedoucí k harmonii a celistvosti.

Za svou praxi jsem se setkal s celou řadou stylů od disciplinované a fyzicky náročné ashtanga vinyasa jógy přes plynoucí vinyasu flow, klidnou hatha jógu nebo hloubavou yin jógu. Vedle různých jógových přístupů mě oslovila také vývojová kineziologie, qigong, shiatsu a jiné techniky pracující s lidským tělem a vědomím.

To vše mě ovlivnilo a určuje můj pohled na jógu.

Nevěřím tomu, že by jóga byla (jen) o dosahování artistických výkonů a naplňování formy. Dnešní moderní přístup s důrazem na fyzické aspekty se mnou nerezonuje, přesto jej uznávám. Jako člověk, jehož jógová kariéra začala u power jógy, nemůžu jinak;-).

Na druhou stranu si nemyslím, že praxe jógy by v dnešní době měla být taková, jak ji prováděli staří jógini a asketi. Náš kontext je jiný. Doslovné přejímání může napáchat více škody než užitku. Mělo by jít o pochopení hlavních principů a jejich přizpůsobení tomu, co je tady a teď. Tak chápu slovo tradice: neustálá aktualizace nosných principů pro potřeby měnících se podmínek.

Z mého pohledu by praxe neměla vést k úniku do “duchovních světů” a odříkání “běžného” života. Jóga by nám neměla život komplikovat, ale naopak zjednodušovat. Věřím, že jakákoliv praxe by měla být hlavně praktická.

Ve svém pojetí se snažím o vyvážení zmíněných extrémů. Tak chápu cíl jógy jako uvádění zdánlivých protikladů do souladu. Chci, aby praxe měla dvojí přesah: jednak směrem k principům zdravého pohybu a na druhé straně nás dostávala do kontaktu s tím, co nás přesahuje. S tím, že nejdůležitější je výsledný stav – harmonie a klid.

Bez humoru a laskavého nadhledu je jakákoliv činnost mrtvá. Jógu nevyjímaje. Jinými slovy: “Jóguju, abych žil. Nežiju, abych jógoval.”